Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvodní stránka > Spolky a kluby > Hasiči > Technické poznámky > Hasičské testy

Hasičské Testy

SDH Savín - základní hasičský test

Test pro JSDH Lipová ( převzato a upraveno od SDH Slatina)

Hasičské testy u SDH Nechanice

aHV_Soptik-malinké logo.bmp

2005/2 - Vzorové testové otázky Hasič 1-3.stupně

VZOROVÉ TESTOVÉ OTÁZKY

pro získání odznaku odbornosti
Hasič I. - III. stupně

Doporučená literatura :

Stanovy a soubor předpisů sdružení hasičů Čech,Moravy a Slezska přijaté II řádným sjezdem ve dnech 1 a 2 července 2000 a ve znění změn přijatých mimořádným SS OSH dne 1.12. 2002.
Soubor předpisů PO (vydáno v nakladatelství HASIČI, s.r.o. v srpnu 2001)
Zákon 133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Zákon 254/2001 Sb.
Zákon 240/2000 Sb.
Vyhláška MV č 246/2001
Vyhláška MV č 247/2001
Sbírka pokynů vrchního požárního rady - řád strojní služby z 2.1.1996
- řád chemickotechnické služby z 2.1.1996
Konspekty odborné přípravy jednotek PO z roku 1999 a 2001
Cvičební řád jednotek PO z roku 1998
Bojový řád jednotek z 29.10.2001 N1-21, S 1-6, O 1-12, P 1-24.
Požární taktika z roku 1999 vydané MV. ČR., GŘ HZS

Testové otázky -
Hasič I - III . - Požární taktika (oblast - a)

1. Požární taktika zahrnuje
A. poznatky o rozvoji požáru a jeho hašení, o organizaci a nasazení sil a pro -
středků u zásahu
B. návod na správné použití a údržbu strojů, dýchací techniky a spojovacích
prostředků
C. návod na zpracování dokumentace o zásahu, dokumentace zdolávání požá-
ru a posouzení objektů z pohledu hasičů

2. Lokalizace požáru znamená, že
A. požár je uhašen před příjezdem jednotek PO
B. je zabráněno jeho dalšímu šíření a síly a prostředky postačují pro jeho likvidaci
C. požár je uhašen jednotkami PO

3. Nejméně náročný na použití sil a prostředků je zásah provedený v
A. 1 fázi požáru
B. 2 fázi požáru
C. 3 fázi požáru

4. Při zásahu se rozhodneme pro obranu , když
A. hrozí nebezpečí výbuchu nebo zřícení konstrukcí
B. nemáme dostatek sil a prostředků
C. útok provádí ostatní přítomné jednotky

5. Podle polohy vůči zemi dělíme požáry na
A. podzemní, přízemní, středně vysoké a výškové
B. přední, prostřední, zadní a kombinované
C. čelní, boční, obchvatné

6. Kolik metrů fronty hašení obsáhneme proudem C/ 52
A. 5 metrů
B. 10 metrů
C. 15 metrů

7. Signály používané v PO jsou
A.bezpečnostní, provozní a informační
B. linkové, radiové, ústní, faxem
C. pro dodávku vody a varovné

8. Podle druhu hořlavé látky rozdělujeme požáry do tříd
A. A,B,C,D,E
B. A,B,C,D
C. A,B,C1,C2 C3

9. Pokyn pro použití výstražného zařízení při dopravě na místo zásahu dává
A. velitel jednotky
B. řidič-strojník
C. Č1 -v případě jeho nepřítomnosti spojka

10.Prvořadým úkolem hasičů provádějících průzkum je
A.určit nebezpečí která hrozí na místě zásahu
B. zjistit přítomnost lidí a míru jejich ohrožení
C. razantně proniknout co nejblíže k ohnisku požáru a dostupnými prostředky jej likvidovat

11.Do průzkumu si k sobě VZ musí vzít nejméně ještě
A. 1 hasiče
B. 2 hasiče
C. 3 hasiče

12.VZ je oprávněn mimo jiné rozhodnout o nedodržení parametrů požární techniky a věcných prostředků
A. pokud se mu jeví jejich parametry jako nedostatečné
B. jestli tím urychlí lokalizaci a likvidaci požáru
C. jestliže hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně života fyzických osob, ale musí zvážit riziko pro
zachraňované i zachraňující

13.Nejvyšším předpisem podle kterého se řídí PO je
A. vyhláška MV ČR č.23/96 Sb.
B. zákon ČNR č. 87/99 Sb. o PO
C. zákon ČNR č. 133/85 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

14.Velitele úseku určuje do funkce a odvolává
A. ředitel HZS kraje
B. náčelník štábu
C. velitel zásahu

15.Při zásahu jsou hasiči v jednotce přímo podřízeni
A. veliteli jednotky pokud VZ neurčil jinak
B. veliteli úseku - pokud byl určen
C. veliteli zásahu

16.VZ se určuje podle
A. druhu školení která absolvoval a délky praxe ve funkci velitele jednotky
B. vyhlášky MV ČR č.247/2001 Sb., o organizaci jednotek požární ochrany
C. velikosti jednotky a druhu techniky se kterou se zásahu zúčastnil

17.K čemu slouží Dílčí zprávu o zásahu a kdo ji zpracovává
A. jako informační materiál pro školení jednotek a zpracovává jí N Š
B. jako soupis dílčích pokynů a rozkazů při zásahu a zpracovává ji V Z
C. jako podklad pro vypracování zprávy o zásahu a zprac. velitelé jednotek

18.Při zásahu v uzavřených a zakouřených prostorách musí hasiči používat
A. plynovou masku s univerzálním filtrem
B. stačí respirátor pokud se zakouření jeví jako slabé
C. izolační dýchací přístroj

19.Podle podstaty vzniku rozeznáváme výbuchy
A. fyzikální a chemické
B. třaskavinové ,trhavinové a explozivní
C. v podzemí, pozemní, nadzemní /vzdušné/

20.Při nedokonalém hoření vzniká oxid uhelnatý / CO/ který je
A.zdraví neškodný, ale při vyšších koncentracích způsobuje edem /otok/ plic
B.nehořlavý, zdraví neškodný a má samohasící účinky
C.jedovatý a výbušný

21.Pokud hrozí hasičům u zásahu nebezpečí poleptání kyselinou lze ji neutralizovat
A. oxidem uhličitým , uhelnatým nebo dusíkem
B. vodní roztokem se smáčedly
C.vápeným mlékem , sodou, mazlavým mýdlem

22.Hlavním úkolem jednotek PO při zdolávání požáru je
A.lokalizace a likvidace požáru
B.určit příčinu vzniku a cesty jeho šíření
C.zamezit přístupu nepovolaných osob ,zabezpečit materiál proti zcizení a dbát pokynů majitele nebo správce

23.Při nebezpečí pádu lze za nebezpečný považovat pád z výšky
A. nad 1,5 metru
B. nad 2,0 metry
C. nad 2,5 metru

24.Jestliže byl zřízen štáb velitele zásahu /ŠVZ/, za zásah zodpovídá
A. náčelník štábu
B. ŠVZ jako celek
C. velitel zásahu

25.Při požáru celých objektů musí být vypnuto venkovní vedení el. energie do okruhu minimálně
A. 30 metrů
B. 40 metrů
C. 50 metrů

26,Vypnout el.proud o nízkém napětí/600 V proti zemi/ může
A. pouze osoba k této činnosti způsobilá
B. osoba bez odborné způsobilosti
C. odborný pracovník provozovatele

27.Základní druhy útoků jsou
A. silný, středně silný, slabý
B. vedení zespoda, veden z vrchu, vedený z boku
C. čelní, boční, obchvatný

28.Je oprávněn VZ nařídit ,aby se z místa zásahu vzdálily osoby jichž přítomnost tam není potřebná
A. ano
B.ano, ale pouze se souhlasem starosty obce nebo ředitele závodu
C. ne

29.Povinost mlčenlivosti
A. se nevztahuje na dobrovolné hasiče
B. trvá i po skončení pracovního poměru nebo splnění úkolu
C. končí po uplynutí 6 týdnů po vzniklé situaci

30.Jakým pohybem pravé ruky vyjádříte signál „Nebezpečí. Všichni ZPĚT!“
A. nataženou paží několikráte půlkruh nad hlavou
B. kmitání paží nahoru a dolů - do strany
C. nataženou paží několikrát kruh před čelem

31,Kdo zpracovává Zprávu o zásahu, kdy ji odevzdává a komu
A. VZ,nejpozději do 6 dnů, územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku HZS kraje
B. VZ,nejpozději do 14 dnů, vyšetřovateli
C. náčelník štábu, do 10 dnů, územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku HZS kraje

32.Lanem se signál „ VODU“ provede
A. několikerým rychlým trhnutím
B. jedním trhnutím
C. dvojím trhnutím
33.Kdy může VZ nebo velitel úseku vydat hasičům rozkaz přímo. Když
A. velitel jednotky vydává rozkazy váhavě nebo naopak zbrkle
B. hasiči nechtějí uposlechnout rozkaz velitele jednotky
C. hrozí nebezpečí z prodlení

34.Je VZ oprávněn přerušit zásah např. na osamoceně stojící stoh slámy, uzná-li že hašení bude dražší než
zachráněné hodnoty, když zabezpečí možnost rozšíření požáru
A. ne
B. ano
C. ano, ale pouze s písemným souhlasem majitele

35.Odklízení hadicového vedení za tuhého mrazu se provádí
A. podle pravidla -kdo si co rozbalí , tak si také sklidí
B. co nejrychleji s nasazením všech hasičů od stroje až po proudnici
C. při sníženém tlaku vody a to od proudnic směrem ke stroji

36.Radiostanice se rozdělují podle
A. druhu, funkce a použití
B. velikosti na malé,střední a velké
C. umístění na stabilní, mobilní a kapesní

37.V místnostech kde provádíme hašení mlhovými /rozprášenými/ proudy
A. můžeme bezprostředně po uhašení proud uzavřít
B. usměrňujeme proud stále směrem k požáru, až do doby, kdy místnost
opustíme, potom proud uzavřeme
C. musíme okamžitě po uhašení proud uzavřít a potom opustit místnost

38.Při hašení požáru v půdním prostoru
A.otevíráme nejprve krytinu na návětrné straně, pokud možno co nejníže
B. otevřeme krytinu nejprve na závětrné straně, pokud možno co nejvýše
C. je naprosto jedno jestli na závětrné nebo návětrné straně

39.Kdy se provádí záchrana osob a hašení požáru současně
A. vždy
B. jen tehdy, máme-li dostatek sil a prostředků
C.zásadně před a po lokalizaci požáru

40.Kdo organizuje a řídí taktické cvičení
A. starostové obcí
B. osoby odborně způsobilé
C. velitelé jednotek

41. Dokumentace zdolávání požáru jsou
A. operativní plán nebo operativní karta
B. dílčí zpráva a zpráva o zásahu
C. požární poplachový plán a požární poplachové směrnice

42.Dokumentace zdolávání požáru
A. je podkladem k vykázání činnosti jednotky u zásahu
B. je směrnice která zajišťuje včasné svolání jednotek ke zdolávání požáru
C. poskytuje základní informace potřebné k rychlému a účinnému zdolání požáru

43.Při zásahu kdy hrozí nebezpečí úrazu elektrickým proudem použijeme jako nejvhodnějšího hasiva
A. vodu se smáčedly
B. oxid uhličitý
C. střední pěnu

44.Pokud VZ vyčerpal všechny možnosti, s ohledem na míru ohrožení zasahujících hasičů, že zásahová činnost
není možná
A. je oprávněn tuto činnost po dobu ohrožení životů hasičů přerušit
B. není oprávněn tuto činnost přerušit sám , ale po dohodě se zasahujícími zvolit bezpečnější variantu
C. je oprávněn , pokud se ovšem nejedná o záchranu lidí a zvířat

45.Z meteorologických vlivů má na šíření požáru na otevřených prostranstvích největší vliv
A. dešť
B. teplota vzduchu
C. vítr

46.Při návratu z místa zásahu je použítí výstražného zařízení
A. zakázáno
B. běžné
C.v odůvodněných případech povoleno velitelem jednotky

47.Zásah jednotky končí
A. likvidací požáru
B. návratem do místa dislokace
C. předáním místa zásahu dotčené osobě

48.Z tlakové láhve s acetylenem uniká přes redukční ventil plyn a hoří. Pokud již nejde uzavřít ventil a láhev je
teplá
A. urazíme vodním proudem plamen a láhev ochlazujeme
B. plamen necháme hořet a z chráněného místa láhev ochlazujeme
C. urazíme plamen a opatrně láhev odneseme na bezpečné místo

49 .Šíří-li se požár klimatizačním potrubím, jedná se o šíření
A. rychlé, ale není nebezpečné
B. viditelné jen v určitých místech
C. skryté

50.Za silného větru hasíme požáry objektů
A. bočním útokem , pokud možno proudy B
B. čelním útokem proti postupujícímu požáru proudy B a C
C. čelním a bočním útokem, ale zásadně proudy C

ÚSTNÍ ČÁST
odznak odbornosti HASIČ I - III. stupně
požární taktika ( oblast ,, a „ )

I. Organizace a řízení zásahu
II. Nežádoucí hoření,požár-jeho parametry
III. Požární útok,obrana,proces hoření
IV. Dokumentace zdolávání požárů-všeobecně
V. Záchranné práce

HASIČ I - III
TECHNICKÉ PROSTŘEDKY
( oblast „ b „ )

1. Požárnický opasek A5c o šířce 82 mm se :
A) zkouši dle četnosti použití, nejméně jednou za 6 měsíců, tahovou silou
6 000 N po dobu 3 minut, životnost opasku je 10 let od data výroby
B) zkouší pravidelně , nejméně jednou ročně, tahovou silou 6 000 N
po dobu 3 minut, životnost opasku je 10 let od data výroby
C) zkouší pravidelně, nejméně jednou za 4 měsíce, tahovou silou 6 000 N
po dobu 5 minut, životnost opasku je 5 let od data výroby

2. Požárnická přilba se sestává z těchto hlavních částí a má elektrickou pevnost :
A) skořepina, dvoustupňová náhlavní vložka, podbradník, nátylník, spojovací části, 5 000 V
B) skořepina, podbradník, spojovací části, nátylník, hřeben, elektrická pevnost 6 000 V
C) skořepina , spojovací části, dvoustupňová náhlavní vložka, nátylník,
ochranný štít, elektrická pevnost 5 000 V

3. Záchranné lano konopné :
A) má průměr 12 mm +/- 0,6 mm, celkovou délku 25 m, zkouší se
periodicky 1 x za 6 měsíců a před každým použitím, silou 1 500 N,
vyřazuje se po 10 letech o data uvedení do užívání
B) má průměr 10 mm +/- 0,6 mm, celkovou délku 20 m +/- 0,25 m, zkouší
se periodicky 1 x za 12 měsíců a po každém použití, silou 1 500 N,
vyřazuje se po 10 letech od data výroby
C) má průměr 12 mm +/- 0,6 mm, celkovou délku 25 m +/- 0,25 m, zkouší se periodicky 1 x za 3 měsíce
a po každém použití, silou 1 500 N, vyřazuje se po 10 letech od data výroby

4. Sací požární hadice :
A) se vyrábějí o rozměrech 110 x 1,6 ; 110 x 2,5 ; 125 x 2, zkoušejí se
1 x za 6 měsíců, vodním tlakem 0,4 MPa po dobu 5 minut
B) se vyrábějí o rozměrech 110 x 2,5 ; 125 x 1,6 ; 150 x 2,5, zkoušejí
se 1 x ročně, vodním tlakem 0,4 MPa po dobu 3 minut
C) se vyrábějí o rozměrech 110 x 2 ; 110 x 2,5 ; 125 x 2,5, zkoušejí se
1 x za 6 měsíců , podtlakem 0,4 MPa po dobu 5 minut

5. Záchytné lano :
A) má průměr 12 mm +/- 0,5 mm, délku 25 m +/- 0,2 m, zkouší se 1 x
za rok tahem 1 500 N, na obou koncích v délce 200 mm je napuštěno
anilinovou červení, životnost není omezena
B) má průměr 10 mm +/- 0,5 mm, délku 12 m +/- 0,2 m, zkouší se l x
za půl roku tahem 735,5 N , na koncích v délce 200 mm je napuštěno
anilinovou červení, životnost není omezena
C) má průměr 10 mm +/- 0,5 mm, délku 20 m +/- 0,2 m, zkouší se 1 x za půl
roku tahem 735,5 N, na koncích v délce 200 mm je napuštěno
anilinovou červení, životnost není omezena

6. Plnoproudová požární proudnice B 75 :
A) nemá uzávěr, průtok vody s hubicí o průměru 16 mm při přetlaku 0,4MPa je 335 l/min, hubicí o průměru
25 mm při přetlaku 0,4 MPa je 822 l/min, poloměry činnosti 20,5 a 22,5 m
B) má uzávěr, průtok vody s hubicí o průměru 18 mm při přetlaku 0,4 MPa je 426 l/min, hubicí o průměru
25 mm při přetlaku 0,4 MPa je 800 l/min, poloměry činnosti 16 a 18 m
C) nemá uzávěr, průtok vody s hubicí o průměru 18 mm při přetlaku 0,4 MPa je 426 l/min, hubicí o
průměru 25 mm při přetlaku 0,4 MPa je 822l/min, poloměry činnosti 20,5 a 22,5 m

7. Nastavovací a vysunovací žebříky :
A) mají předepsánu zkoušku průhybu a tlakovou, nastavovací jsou třídílné, vysunovací čtyřdílné
B) mají předepsánu zkoušku pevnostní a funkční, nastavovací jsou čtyřdílné, vysunovací dvoudílné a vícedílné
C) mají předepsánu zkoušku lomovou a tahovou, nastavovací jsou dvoudílné, vysunovací třídílné
8. Ventilová lana :
A) se zkoušejí 1 x za rok, mají rozměry, průměr 8 mm +/- 5 % a délku
20 m +/- 1 % nebo průměr 6 mm +/- 5 % a délku 25 m +/- 1 %
B) se zkoušejí 1 x za 6 měsíců, mají rozměry, průměr 6 mm +/- 5 % a délku 20 m
+/- 1 % nebo průměr 8 mm +/- 5 % a délku 12 m +/- 1 %
C) se zkoušejí 1 x za 6 měsíců, mají rozměry , průměr 6 mm +/- 5%
a délku 12 m +/- 1 % nebo průměr 8 mm +/- 5% a délku 25 m+/- 1 %

9. Clonová požární proudnice :
A) umožňuje nastavení kompaktního proudu s možností jeho regulace průtoku od 6 do 16 mm, vytvoření clony
s vrcholovým úhlem 0° - 140 ° a průtokem cca 200 l/min.
B) umožňuje nastavení kompaktního proudu s možnou jeho regulací průtoku od 6 do 16 mm, vytvoření
clony s vrcholovým úhlem 0° - l20° a průtokem cca 135 l/min.
C) neumožňuje nastaveni kompaktního proudu, umožňuje vytvoření clony s vrcholovým
úhlem 0°- 140°, průtokem cca 330 l/min.

10. Záchranné lano konopné musíme vyřadit :
A) když průměr lana v některé části je menší než 10 mm, je zetlelé, zteřelé
zmýdlovatělé, je starší než 10 let od data výroby
B) když průměr lana v některé části je menší než 12 mm, je zetlelé, znečištěné,
zmýdlovatělé, je starší než 10 let od data počátku používání
C) když průměr lana ve více částech je menší než 10 mm, je zetlelé,zteřelé,
zmýdlovatělé, je starší než 10 let od data výroby

11. Hasiva můžeme rozdělit podle skupenství :
A) kapalná ( požární voda, pěna, zkapalněný oxid uhličitý), tuhá (hasicí prášky, písek, zemina), plynná
( vodní pára )
B) tuhá ( prášek), kapalná ( voda )
C) plynná ( oxid uhličitý, dusík, vodní pára ), kapalná ( voda, pěna ), tuhá ( prášek, písek )

12. Dopravní automobil DA 12 A 31 má ve výzbroji :
A) 6 ks sacích požárních hadic, stříkačku PS 12, soupravu na střední
a těžkou pěnu, nastavovací žebřík, 12 dílů tlakových požárních hadic B 75
B) 4 ks sacích požárních hadic, stříkačku PS 12, soupravu na střední a lehkou
pěnu, hákový žebřík, 8 dílů tlakových požárních hadic C 52
C) 6 ks sacích požárních hadic, stříkačku PS 12 R, soupravu na střední
a těžkou pěnu, 8 dílů tlakových požárních hadic B, 12 dílů tlakových
požárních hadic C, vysunovací žebřík

13. Tlakové požární hadice :
A) jsou z přírodních vláken nebo izolované, o průměru 25 mm (D),
52 mm (B), 75 mm (C) a délce C a B 20 m, A 20 m
B) jsou z přírodních vláken a izolované, o průměru 25 mm (D), 52 mm (C),
75 mm (B), 130 mm (A) a délce C - 20 m, B - 20 a 5 m, A - 25 m
C) jsou izolované, o průměru 25 mm (C), 52 mm (D), 75 mm (A)
a délce C - 5 m, B - 20 m, A - 25 m

14. Sací výška u požárního čerpadla :
A) je svislá vzdálenost mezi osou čerpadla a hladinou vodního zdroje a projevuje se nepřímo úměrně na
výkonu čerpadla
B) je svislá vzdálenost mezi osou čerpadla a proudnici a projevuje se přímo úměrně na výkonu čerpadla
C) je svislá vzdálenost mezi hladinou vodního zdroje a požářištěm, projevuje se nepřímo úměrně na výkonu
čerpadla

15. PS 12 :
A) je přívěsná přenosná motorová stříkačka, s dvoudobým dvouválcovým motorem, jednostupňovým
čerpadlem, o jmenovitém průtoku 1200 l/min, při jmenovitém tlaku 0.8 MPa a
sací výšce 1,6 m s vývěvou plynovou na nespálené plyny, ucpávkou hnětací
B) je přívěsná motorová stříkačka, se čtyřdobým dvouválcovým motorem, dvoustupňovým čerpadlem,
vývěvou rotační, jmenovitém průtoku 1200 l/min., ucpávkou hnětací
C) je přenosná motorová stříkačka, se čtyřdobým čtyřválcovým motorem, jednostupňovým čerpadlem,
vývěvou plynovou na spálené plyny, o jmenovitém průtoku 1200 l/min, při jmenovitém tlaku 0.8 MPa a
sací výšce 1,6 m

16. CAS 25 na podvozku ŠKODA 706 RTHP :
A) má nádrž na vodu na 3500 l, nádrž na pěnidlo na 200 l, čerpadlo jedno-
stupňové o jmenovitém průtoku 2500 l/min., vývěvu plynovou na spálené plyny
B) má nádrž na vodu na 2500 l, nádrž na pěnidlo na 400 l, čerpadlo kombi-
nované o jmenovitém průtoku 2500 l/min. při tlaku 0,8 MPa, vývěvu plynovou na spálené plyny
C) má nádrž na vodu na 3500 l, nádrž na pěnidlo na 400 l, čerpadlo dvou-
stupňové o jmenovitém průtoku 2500 l/min., ucpávku plynovou na
nespálené plyny, ucpávku hnětací

17. Požární ejektor :
A) je pístové čerpadlo pro čerpání vody se sací výškou nad 7,5 m do 13 m,
s výkonem 400 l/min. při dopravní výšce 10 m a tlaku 0,8 MPa
B) je odstředivé ponorné čerpadlo se sací výškou nad 20 m, s výkonem
225 - 250 l/min. při dopravní výšce 20 m a tlaku 0,8 MPa
C) je proudové čerpadlo pro čerpání vody se sací výškou nad 7,5 m do 20 m,
s výkonem 225 - 250 l/min. pří dopravní výšce 20 m a tlaku 0,8 MPa

18. Rozprašovací požární proudnice 52 :
A) má hubici pro plný proud o průměru 10 mm s průtokem 135 l/min. při
tlaku 0,4 MPa, rozprašovací trysku MT - 3 s průtokem vody cca 120l/min. při tlaku 0,6 MPa
B) má hubici pro plný proud o průměru 12,5 mm s průtokem 135 l/min.
při tlaku 0,6 MPa, rozprašovací clonu s průtokem vody cca 200 l/min při tlaku 0,6 MPa
C) má hubici pro plný proud o průměru 18 mm s průtokem 330 l/min. při tlaku 0,4 MPa, kaskádovitou
tryskou s průtokem cca 120 l/min. při tlaku 0,4 MPa

19. Při hašení pěnou spočívá hlavní hasební účinek :
A) v ředění
B) v izolaci
C) ve zpomalování chemické reakce hoření

20. Podle čísla napěnění rozdělujeme pěnu :
A) na těžkou s číslem napěnění do 20, střední s číslem napěnění od 20
do 200, lehkou s číslem napěnění nad 200
B) na těžkou s číslem napěnění nad 20, střední s číslem napěnění do 20,
lehkou s číslem napěnění nad 200
C) těžkou s číslem napěnění do 200, lehkou s číslem napěnění do 1000,
střední s číslem napěnění nad 200

21. Potřebné množství vody lze na požářiště dopravit nejčastěji :
A) přečerpáváním vody do pomocných nádrží, přečerpáváním vody do cisteren
B) kyvadlovou dopravou vody pomocí dostupných cisteren, dodávkou
vody ze stroje do stroje, letecky
C) přečerpáváním vody do pomocných nádrží, dodávkou vody ze stroje
do stroje, pomocí cisteren

22. Vývěvy používané u požárních čerpadel :
A) jsou plynové na nespálené plyny, rotační vodokružné, rotační pístové
s pohonem od motoru, pístové na nespálené plyny, plynové na spálené plyny
B) jsou rotační lamelové, plynové na spálené plyny, rotační na spálené plyny,
pístové na ruční pohon, plynové na nespálené plyny
C) jsou pístové na pohon ruční nebo od motoru, rotační lamelové,
rotační vodokružné, plynové na spálené plyny, plynové na nespálené plyny

23. Plynná hasiva :
A) jsou oxid uhličitý, dusík, argon, hasí se jimi převážně v uzavřených
prostorách, hlavní hasební účinek spočívá ve zřeďování vzduchu,
hašení se přerušuje při objemové koncentraci hasiva 10 - 30 %
B) jsou oxid uhličitý, vodní pára, dusík, neon, hasí se jimi převážně na
otevřených prostranstvích, hlavní hasební účinek je ve zřeďování
vzduchu, hoření se přerušuje při objemové koncentraci hasiva do 10 %
C) jsou dusík, kysličník uhelnatý, hasí se jimi převážně v uzavřených
prostorách, hlavní hasební účinek spočívá v izolaci

24. Voda jako hasivo :
A) je nejpoužívanějším hasivem, ne ale univerzálním, odpařením 1 litru vody
se vytvoří 1 700 l páry, hlavní hasební účinek je v ochlazování
B) je nejčastějším hasivem, univerzálním, odpařením 1 litru vody se vytvoří
1 200 l vodní páry, hlavní hasební účinek je zpomalování hoření
C) je nejpoužívanějším hasivem, ne ale univerzálním, odpařením 1 litru vody
se vytvoří 1 500 l páry, hlavní hasební účinek je izolace

25. Tlakové ztráty při dálkové dopravě vody :
A) jsou v hadicích a jejich velikost není závislá na materiálu hadic, v rozdě-
lovači a činí 15 m.v.sl., na převýšení a činí 32 m.v.sl., na vstupu do dalšího
čerpadla, na účinné stříkání a činí 40 m.v.sl.
B) jsou v hadicích a jejich velikost je závislá na druhu hadic, v rozdělovači a činí
7,5m.v.sl., na převýšení, na vstupu do dalšího čerpadla a činí 15 m.v.sl., na účinné
stříkání a činí 40 m.v.sl.
C) jsou v hadicích a jejich velikost je závislá na druhu hadic a činí 8, 16, 32
m.v.sl., na rozdělovači a činí 40 m.v.sl., na převýšení a snížení, na vstupu
do dalšího stroje a činí 15 m.v.sl., na účinné stříkání a činí 40 m.v.sl.

26. Hadicový držák :
A) má délku 1,6 m a průměr 10 mm, zkouší se na pevnost l x za 6 měsíců tahem
1160 N u konopného, 2000 N u polyamidového
B) má délku 1,6 m a průměr 12 mm, zkouší se na pevnost 1 x za 12 měsíců
tahem 1000 N u konopného, 2000 N u polyamidového
C) má délku 1,8 m a průměr 8 mm, zkouší se na pevnost 1 x za 3 měsíce tahem
l160 N u polyamidového, 2000 N u konopného

27. Čas čerpání vodní nádrže :
A) se vypočítá, když objem ( Q ) vydělíme průtokem odběru ( V ) t c = Q / V
B) se vypočítá, když od objemu ( V ) vynásobíme průtokem odběru (Q )t c = V . Q
C) se vypočítá, když objem ( V ) dělíme průtokem odběru (Q ) t c = V / Q
28. Objem vodní nádrže :
A) se vypočítá u nádrže tvaru krychle V = a . b . h, tvaru kvádru
V = r . a , tvaru válce V = a . b . h
B) se vypočítá u nádrže tvaru krychle V = a3 , tvaru kvádru V = a .b . h, tvaru válce
V = p.r2.h
C) se vypočítá u nádrže tvaru krychle V = r . b , tvaru kvádru V = a ,
tvaru válce V = a . b . h
29. Průtok vody korytem :
A) se vypočítá Q = a . b . h h = v / t - 60
h = rychlost toku za sec., b = hloubka toku, Q = šířka toku
B) se vypočítá Q = b . h . v v = L / t . 60
v = rychlost toku za min., b = šířka toku, h = hloubka toku, L = odměřená vzdálenost, t= čas
C) se vypočítá Q = a . a . t t = v / 60
a = hloubka toku, t = rychlost toku

30. V požární ochraně používáme čerpadla :
A) pístová ( džberová stříkačka, čerpadlo MOSTAR), proudová ( ejektor,
přiměšovač, pěnotvorná proudnice, plynová vývěva), odstředivá (jedno-
stupňová, dvoustupňová, kombinovaná )
B) pístová ( džberová stříkačka ), proudová ( přiměšovač, vodokružná vývěva )
odstředivá ( jednostupňová, kombinovaná )
C) pístová ( džberová stříkačka, pístová vývěva ), proudová ( ejektor,
pěnotvorná proudnice ), odstředivá ( dvoustupňová, kombinovaná, lamelová)

31. Počet strojů při dálkové dopravě vody :
A) určíme tak, že sečteme všechny tlakové ztráty od stroje u vodního zdroje
až po rozdělovač. Součet dělíme 65. Jedná se o ztráty na snížení, v
rozdělovači, v hadicích - rozdílné podle druhu hadic bez ohledu na množství
dopravované vody
B) určíme tak, že sečteme všechny ztráty od stroje až na požářiště. Součet dělíme
koeficientem 56. Jsou to ztráty na převýšení, snížení, rozdělovač a účinné stříkání.
C) určíme tak, že sečteme všechny tlakové ztráty od stroje u vodního zdroje
až po výstřik na proudnicích. Součet dělíme koeficientem 65. Jsou to
ztráty na převýšení, v rozdělovači, na účinné stříkání, v hadicích - rozdílné
podle druhu hadic a množství dopravované vody

32. Potřebné technické prostředky pro vytvoření těžké pěny :
A) pěnotvorná požární proudnice ( P 3 , P 6, P 12 ), přiměšovač, sací
hadice přiměšovače, pěnidlo, tlaková požární hadice
B) pěnotvorná požární proudnice ( SP 20, SP 350 ), ejektor, sací hadice
přiměšovače, pěnidlo Afrodon, tlaková požární hadice
C) pěnotvorná požární proudnice ( PP 120 , LP - 150 ANGUS ), sací
hadice přiměšovače, pěnidlo, tlaková požární hadice

33. CAS K 25 na podvozku LIAZ má :
A) čerpadlo kombinované o jmenovitém průtoku 2 500 l/min., vývěvu plynovou na spálené plyny, ucpávku
bezobslužnou, ovládání vývěv elektropneumatické, 18 dílů tlakových požárních hadic B, 14 dílů
tlakových požárních hadic C
B) čerpadlo kombinované o jmenovitém výkonu 1 500 l/min., vývěvu
plynovou, ucpávku bezobslužnou, ovládání vývěvy mechanické, 18 dílů
tlakových požárních hadic B, 14 dílů tlakových požárních hadic C
C) čerpadlo dvoustupňové o jmenovitém průtoku 3 200 l/min., vývěvu
plynovou na nespálené plyny, ucpávku bezobslužnou, ovládání vývěvy
elektropneumatické, 18 dílů tlakových požárních hadic B, 14 dílů
tlakových požárních hadic

34. Potřebný počet cisteren pro dopravu vody :
A) se vypočítá, když sečteme čas jízdy od požáru k vodnímu zdroji, čas plnění, čas vyprázdnění cisterny a
dělíme časem jízdy k požáru. K podílu přičtěme + 1.
B) se vypočítá, když sečteme čas jízdy od požáru k vodnímu zdroji, čas plnění, čas jízdy k požáru a součet
dělíme časem potřebným pro vyprázdnění cisterny u zásahu. K podílu přičteme + 1.
C) se vypočítá, když sečteme čas jízdy od požáru k vodnímu zdroji, čas
vyprázdnění cisterny, čas jízdy k požáru a dělíme časem plnění cisterny
u vodního zdroje. K podílu přičteme + 2.

35. Sací požární hadice se zkouší :
A) 1 x za 6 měsíců, vodním tlakem 0,4 MPa po dobu 5 minut a podtlakem,
kdy na začátku zkoušky musí být podtlak 0,08 MPa. Tento podtlak při
klidovém čerpadle může pak poklesnout v následující 1 minutě o 0,01 MPa.
B) 1 x za 6 měsíců, vodním tlakem 0,8 MPa po dobu 3 minut a podtlakem,
kdy na začátku zkoušky musí být podtlak 0,4 MPa. Tento podtlak při
klidovém čerpadle může pak poklesnout v následující 1 minutě o 0,01 MPa.
C) l x za 6 měsíců, vodním tlakem 0,2 MPa po dobu 2 minut a podtlakem,
kdy na začátku zkoušky musí být podtlak 0,04 MPa. Tento podtlak při
klidovém čerpadle může pak poklesnout v následující 1 minutě o 0,01 MPa.

36. CAS 32 na podvozku TATRA l48 má :
A) čerpadlo jednostupňové o jmenovitém průtoku 3 200 l/min., ucpávku bezobslužnou, vývěvu plynovou na
spálené plyny, nádrž na vodu 6 000 l., nádrž na pěnidlo 600 l., 3 díly tlakové požární hadice B, 4 díly
tlakové požární hadice C
B) čerpadlo dvoustupňové o jmenovitém průtoku 3 200 l/min., ucpávku provazcovou, vývěvu plynovou na
nespálené plyny, nádrž na vodu 8 200 l., nádrž na pěnidlo 800 l., 3 díly tlakové požární hadice C, 4 díly
tlakové požární hadice B
C) čerpadlo dvoustupňové o jmenovitém průtoku 3 200 l/min., ucpávku hnětací, vývěvu plynovou na spálené
plyny, nádrž na vodu 6 000 l., nádrž na pěnidlo 600 l., 3 díly tlakové požární hadice B, 4 díly tlakové
požární hadice C

37. Zkouška jmenovitého průtoku čerpadla :
A) se provádí při nejvyšších otáčkách, při plně otevřeném výtlačném ventilu, průměru zkušební hubice dané
tabulkovou hodnotou pro zkoušené požární čerpadlo, čerpadlo musí docílit tlaku 1,2 MPa.
B) se provádí při otáčkách rovných 2/3 otáček maximálních, při plně zavřeném výtlačném ventilu, průměru
zkušební hubice dané tabulkovou hodnotou pro zkoušené požární čerpadlo a sací výšce do 1,5 m , čerpadlo
musí docílit tlaku 1,6 MPa.
C) se provádí při jmenovitých otáčkách nebo otáčkách rovných 2/3 otáček
maximálních, při plně otevřeném výtlačném ventilu, průměru zkušební
hubice dané tabulkovou hodnotou pro zkoušené požární čerpadlo a sací
výšku, čerpadlo musí docílit tlaku 0,8 MPa.

38. Požární ejektor stojatý s B spojkami ve stejné úrovni :
A) má při dopravní výšce 20 m.v.sl., hnacím tlaku 60 m.v.sl. výkon 300 l/min.,
při dopravní výšce 13 m.v.sl., hnacím tlaku 80 m.v.sl. výkon 450 l/min.
B) má při dopravní výšce 20 m.v.sl., hnacím tlaku 80 m.v.sl. výkon 250 l/min., při
dopravní výšce 13 m.v.sl., hnacím tlaku 80 m.v.sl. výkon 400 l/min.
C) má při dopravní výšce 25 m.v.sl., hnacím tlaku 80 m.v.sl. výkon
250 l/min., při dopravní výšce 13 m.v.sl., hnacím tlaku 60 m.v.sl. výkon 400 l/min.

39. U požárních čerpadel se provádějí zkoušky :
A) sání a těsnosti, nasávání, jmenovitého průtoku, nejvyššího tlaku a zkouška
přetlakem. Zkouška přetlakem se provádí při nevyhovující zkoušce sání.
B) sání a těsnosti, nasávání, jmenovitého průtoku, nejvyššího tlaku, přetlakem
a mechanická táhel. Zkouška přetlakem se provádí při nevyhovující
zkoušce nasávání.
C) sání a těsnosti, jmenovitého průtoku, nejvyššího tlaku a zkouška
přetlakem. Zkouška přetlakem se provádí při nevyhovující zkoušce
jmenovitého průtoku.

40. Hasicí prášky :
A) jsou práškové chemikálie dopravované na hořící látku, hlavní hasební
účinek spočívá v izolaci hořlaviny od okysličovadla, nejsou elektricky vodivé
B) jsou práškové roztoky dopravované do pásma hoření, hlavní hasební
účinek spočívá v ochlazování při rozkladu prášku, jsou elektricky vodivé
C) jsou práškové chemikálie dopravované do pásma hoření, hlavní hasební účinek spočívá
v antikatalitickém působení na proces hoření, jsou elektricky nevodivé
41. AS 16 na podvozku IFA W 50 l :
A) má čerpadlo jednostupňové o maximálním průtoku 2 200 l/min., vývěvu rotační
lamelovou, ucpávku hnětací, nádrž na vodu a pěnidlo 200 l.
B) má čerpadlo dvoustupňové o maximálním průtoku 1 600 l/min., vývěvu
rotační vodokružnou, ucpávku hnětací, nádrž na vodu 200 l., nádrž na pěnidlo 200 l.
C) má čerpadlo dvoustupňové o maximálním průtoku 2 200 l/min., vývěvu rotační
vodokružnou, ucpávku hnětací, nádrž na vodu 200 l., nádrž na pěnidlo 200 l.

42. Lafetová požární proudnice :
A) je proudnice otáčející se ve vertikální i horizontální rovině a upevněná na
podpěře, stabilní i mobilní, má výkon cca 1 600 l/min. při tlaku 0,8 MPa.
B) je proudnice otáčející se ve vertikální rovině, je upevněna na automo-
bilovém žebříku, má výkon cca 1 600 l/min. při tlaku 0,8 MPa.
C) je proudnice na těžkou pěnu ( P 24 )

43. VRVN 1 je :
A) je zařízení s hydraulickým agregátem na rozpínání, zvedání, přitahování stříhání plechů a profilů
B) je zařízení pro zvedání, utěsňování, rozpínání pomocí pryžových vaků
C) nástroj, sloužící k prorážení, přesekávání, stříhání plechů, k páčení a ohýbání profilů, rozřezávání
plachtoviny

44. S 7 je :
A) izolační dýchací přístroj kyslíkový, se suchou plicní automatikou, s varovným signálem znějícím při
poklesu tlaku na 4 +/- 1 MPa, zásobou vzduchu při tlaku 30 MPa 1 400 l.
B) izolační dýchací přístroj vzduchový, se suchou plicní automatikou, varovným signálem znějícím při
poklesu tlaku na 4 +/- 1 MPa, zásobou vzduchu při tlaku 20 MPa 1 400 l.
C) izolační dýchací přístroj přetlakový, se mokrou plicní automatikou, s varovným signálem znějícím při
poklesu tlaku na 4 +/- 1 MPa, zásobou vzduchu při tlaku 15 MPa 1 400 l.
45. CAS 32 na podvozku TATRA 815 má :
A) čerpadlo dvoustupňové o jemnovitém průtoku 3 200 l/min., ucpávku hnětací,
vývěvu plynovou na spálené plyny, nádrž na vodu 8 200 l., nádrž na pěnidlo 600 l.,
10 dílů požárních tlakových hadic B, 6 dílů požárních tlakových hadic C
B) čerpadlo jednostupňové o jmenovitém průtoku 3 200 l/min., ucpávku bezobslužnou,
vývěvu plynovou na nespálené plyny, nádrž na vodu 6 000 l., nádrž na pěnidlo 800 l.,
3 díly požárních tlakových hadic B, 6 dílů požárních tlakových hadic C
C) čerpadlo jednostupňové o jmenovitém průtoku 3 200 l/min., ucpávku bezobslužnou,
vývěvu plynovou na spálené plyny, nádrž na vodu 8 200 l., nádrž na pěnidlo 800 l.,
10 dílů požárních tlakových hadic B, 6 dílů požárních tlakových hadic C

46. Nastavovací žebřík se zkouší :
A) jednou za rok, zátěží 80 kg, vždy po dvou dílech a obou stranách, žebřík se rozkmitá.
Vyzkoušené díly se znovu spojí vnějšími konci a celá zkouška se opakuje
B) dvakrát za rok, zátěží 80 kg, vždy po jednom díle a dvou stranách, žebřík se rozkmitá.
Připojíme druhý díl vnějšími konci a celou zkoušku opakujeme
C) čtyřikrát do roka, zátěží 160 kg, vždy po dvou dílech a jedné straně, žebřík se rozkmitá.
Vyzkoušené díly spojíme znovu vnějšími konci a celou zkoušku opakujeme

47. Hákový žebřík se zkouší :
A) jednou ročně, zátěží na jednotlivé háky 90 kg po dobu 10 minut, zátěží na oba háky 180 kg po dobu 10
minut, jednotlivé příčle zátěží 180 kg po dobu 1 minuty
B) jednou ročně, zátěží na jednotlivé háky 80 kg po dobu 10 minut, zátěží
na oba háky 180 kg po dobu 10 minut, jednotlivé příčle zátěží 180 kg
po dobu l minuty
C) jednou ročně, zátěží na jednotlivé háky 80 kg po dobu 10 minut, zátěží
na oba háky 160 kg po dobu 10 minut a jednotlivé příčle zátěží 160 kg
po dobu 1 minuty

48. OL 2 :
A) je oblek chránící před účinky sálavého tepla, skládá se z kapuce, blůzy,
kalhot, kamaší, rukavic, vyrábí se v jedné velikosti, celková hmotnost 8 kg
B) je oblek chránící před účinky chemických látek, skládá se z kapuce,
blůzy, kalhot, kamaší, rukavic , vyrábí se ve dvou velikostech, celková hmotnost 8 kg
C) je oblek chránící před účinky kouře, skládá se z kapuce, blůzy, kalhot,
vyrábí se v jedné velikosti, celková hmotnost 8 kg

49. Vysunovací žebřík dřevěný :
A) je dvoudílny, umožňuje výstup až do výšky 9,2 m, produžování se provádí
vysunováním, zkouší se 1 x ročně a po každém použití při
úplném vysunutí a podepření ve 3 místech, zatíží se hmotností 80 kg
a rozkmitá se, při odepření na koních se zatíží hmotností 40 kg a lehce se rozkmitá
B) je dvoudílný, umožňuje výstup až do výšky 10 m, prodlužování se
provádí vysunováním, zkouší se 1 x za půl roku a po každém použití
při úplném vysunutí a podepření ve 3 místech, zatíží se hmotností 60 kg
a rozkmitá se, při podepření na koncích se zatíží hmotností 40 kg a lehce se rozkmitá
C) je dvoudílný, umožňuje výstup až do výšky 10,5 m, prodlužování se
provádí nastavováním, zkouší se 1 x za čtvrt roku a po každém použití při
plném vysunutí a podepření ve 3 místech, zatíží se hmotností 80 kg a rozkmitá se
při podepření na koncích se zatíží hmotností 60 kg a lehce se rozkmitá

50. Tlakové požární hadice :
A) konopné se zkoušejí tak, že se nejprve tlakem vody 0,5 MPapo
dobu 10 minut nechají nabobtnat, voda se vypustí a znovu se tlakuje
tak, aby v průběhu 5 minut dostoupil talk na 1,2 MPa, nechá se působit
3 minuty, izolované se zkoušejí tlakem 1,8 MPapo dobu 10 minut
B) konopné se zkoušejí tak, že se nejprve tlakem vody 0,2 - 0,4 MPa po dobu
15minut nechají nabobtnat, voda se vypustí a znovu se tlakuje
tak aby v průběhu 5 minut dostoupil tlak na 1,2 MPa,nechá se působit
3 minuty, izolované se zkoušejí 1,4 MPa po dobu 10 minut
C) konopná se zkoušejí tak, že se nejprve tlakem vody 0,2 - 0,6 MPapo
dobu 15 minut nechají nabobtnat, voda se vypustí a znovu se tlakuje tak,
aby v průběhu 5 minut dostoupil tlak 1,2 MPa, nechá se působit 3 min.,
izolované se zkoušejí tlakem 2 MPa po dobu 5 minut

ÚSTNÍ ČÁST
odznak odbornosti HASIČ I - III. stupně
technické prostředky ( oblast ,, b „ )

Téma I - Hasební látky
Téma II - Požární příslušenství
Téma III - Požární stroje a vozidla
Téma IV - Čerpadla, vývěvy, doprava vody
Téma V - Zkoušky technických prostředku

T E S T O V Á Č Á S T
ODZNAKU ODBORNOSTI HASIČ I. - III. stupně
TECHNICKÝ VÝCVIK
OBLAST "C"

1. Bojové rozvinutí družstva představuje maximální objem rozsahu práce jednoho požárního družstva
A) 1+5, popřípadě o sníženém početním stavu 1+3
B) 1+6, -"- 1+4
C) 1+8, -"- 1+5

2. Hasič je pro výcvik a zásah vybaven osobními ochrannými prostředky a zařízeními
A) ochr. pož. přilbou, oblekem určeným pro zásah, svítilnou, ochr. rukavicemi, jednodu-
chým klíčem na spojky a had. držákem (vazák)
B) dtto + podle pokynů VD se čísla 1 až 4 vyzbrojí i opaskem, sekyrkou, lanem, izolačním
dýchacím přístrojem, ochr. oblekem a pod.
C) podle pokynů VD

3. Radiostanice členům družstva rozděluje VD. Doporučuje se, aby radiostanici měl
A) VD, strojník, obsluha rozdělovače a obsluhy proudů
B) VD, policie, záchranná služba a řidič vozidla PO
C) VD, spojař, spojka, obsluhy proudů

4. Samostatný průzkum družstva na místě zásahu provádí
A) VD, zpravidla č.3, popř. č. 4
B) VD, strojník, popřípadě č.1
C) VD, zpravidla č.1, popř. č.2

5. Spojení s VD na průzkumu udržuje zpravidla
A) č.1
B) strojník
C) č.2

6. Hasiči při tvoření přívodního, dopravního nebo útočného vedení pracují
A) každý sám pomocí klíče na spojky
B) ve trojicích, kdy třetí hasič rovná hadice
C) ve dvojicích, hadice "C" jeden hasič pomocí klíče na spojky

7. Při útocích do poschodí se klade hadicové vedení podél stěn, zajišťují se pomocí vazáku
A) sudá čísla
B) lichá čísla
C) čísla nerozhodují

8. Hadice počítáme směrem od
A) od proudnice k rozdělovači a od rozdělovače ke stroji
B) od stroje k rozdělovači a od proudnice k rozdělovači
C) od stroje k rozdělovači a od rozdělovače k proudnici

9. Obsluhu rozdělovače provádí zpravidla
A) č.3, nebo lichá čísla útočných proudů
B) č.3, nebo sudá čísla útočných proudů
C) č.2, nebo lichá čísla útočných proudů

10. Obsluhou rozdělovače v případě útočného proudu "B" je
A) č.4
B) č.3
C) č.2

11. Družstvo zaujímá při výcviku tato postavení v pořadí
A) základní, pohotovostní, cvičné a útočné
B) cvičné, útočné, pohotovostní a základní
C) základní, výchozí, přípravné a útočné

12. Proudnici hasič přenáší
A) za opaskem hubicí dolů, pod pravou paží nebo v levé ruce
B) za opaskem hubicí dolů, pod levou paží nebo v levé ruce
C) za opaskem hubicí dolů, pod pravou paží nebo v pravé ruce

13. Pěnotvornou proudnici na těžkou pěnu nese hasič
A) pod pravou paží, nebo v pravé ruce výtokovým hrdlem dopředu
B) pod levou paží, nebo v levé ruce výtokovým hrdlem dozadu
C) pod pravou paží, nebo v levé ruce výtokovým hrdlem dozadu

14. Hadice nese hasič
A) v obou rukách, půlspojkami dozadu, pod paží může nést i třetí hadici
B) v obou rukách, půlspojkami dozadu, pod paží může nést třetí a čtvrtou hadici
C) nese-li jednu hadici, nese ji v pravé ruce, nebo pod paží, dvě v obou rukách, pod paží
může nést i třetí hadici, a to vždy půlspojkami dozadu

15. Rozdělovač nese hasič
A) v levé ruce výtokovými hrdly dopředu
B) v pravé ruce výtokovými hrdly dopředu
C) v levé ruce výtokovými hrdly dozadu

16. Vazák nosí hasič
A) v kapse nebo zavěšený na opasku
B) přehozený přes rameno, nebo zavěšený na opasku
C) v kapse nebo přehozený přes rameno

17. Klíč na spojky nosí hasič
A) v levé ruce nebo zasunutý za opaskem
B) v kapse nebo zasunutý za opaskem
C) v pravé ruce nebo zasunutý za opaskem

18. Hydrantový nástavec nese hasič
A) na levém rameni, dtto
B) na pravém rameni, přičemž prsty pravé ruky přidržuje těsnění ve vtokovém hrdle
C) na pravém rameni, přičemž prsty levé ruky přidržuje těsnění ve vtokovém hrdle

19. Klíč k podzemnímu hydrantu nese hasič
A) v levé ruce s držadlem ve svislé poloze vpředu
B) v pravé ruce -"- -"-
C) v levé ruce -"- -"- dozadu

20. Klíč k nadzemnímu hydrantu nosí hasič
A) za opaskem nebo v pravé ruce
B) v kterékoli ruce
C) za opaskem nebo v levé ruce

21. Přiměšovač nese hasič
A) v levé ruce šipkou dozadu
B) pod paží šipkou dozadu
C) pod paží šipkou dopředu

22. Při družstvu 1+5 se hasič č.1 vyzbrojí
A) 1x hadice "C", 1x hadice "B" a proudnicí "C"
B) 2x hadice "C" a proudnicí "C"
C) 1x hadicí "C", 1x hadicí "B" a proudnicí "B"

23. Při družstvu 1+5 se hasič č.2 vyzbrojí
A) 2x hadice "B"
B) 2x hadice "C"
A) 1x hadice "C", 1x hadice "B"

24. Při družstvu 1+5 se hasič č.3 vyzbrojí
A) rozdělovačem, 2x hadicí "C" a proudnicí "C"
B) rozdělovačem, 2x hadicí "B" a proudnicí "B"
C) rozdělovačem, 1x hadicí "B", 2x hadicí "C" a proudnicí "C"

25. Při družstvu 1+5 se hasič č.4 vyzbrojí
A) 2x hadicí "C"
B) 2x hadicí "B"
C) 1x hadicí "B" a 1x hadicí "C"

26. Přívodní vedení provádějí při družstvu 1+5
A) č.3 a 4, -"-
B) č.4 a strojník, šroubuje č.4, lana váže č.4
C) č.4 a strojník, šroubuje strojník, lana váže č.4

27. Při družstvu 1+3 se hasič č.1 vyzbrojí
A) 2x hadicí "B" a proudnicí "C"
B) 2x hadicí "C" a proudnicí "C"
C) 1x hadicí "B", 1x hadicí "C" a proudnicí "C"

28. Při družstvu 1+3 se hasič č.2 vyzbrojí
A) rozdělovačem a 1x hadicí "C"
B) rozdělovačem a proudnicí "C"
C) rozdělovačem a 1x hadicí "B"

29. Při družstvu 1+3 se strojník vyzbrojí
A) 1x hadicí "B"
B) 1x hadicí "C"
C) 4x savicí a košem

30. Přívodní vedení provádějí při družstvu 1+3
A) strojník a č.1, šroubuje č.1, lana váže č.1
B) strojník a č.2, šroubuje strojník, lana váže č.2
C) strojník a č.2, šroubuje č.2, lana váže č.2

31. Signál "Vpřed vodu" rukou nebo svítilnou provádíme
A) nataženou paží několikrát půlkruh nad hlavou
B) skrčenou paží několikrát vzpažit vzhůru do výše hlavy
C) kmitání pravou paží nahoru a dolů do strany

32. Signál "Stát, vodu stav" rukou nebo svítilnou provádíme
A) nataženou paží několikrát půlkruh nad hlavou
B) nataženou paží několikrát kruh před čelem
C) vzpažit a připažit

33. Signál "Nebezpečí, všichni zpět" rukou nebo svítilnou provádíme
A) nataženou paží několikrát půlkruh nad hlavou
B) nataženou paží několikrát kruh před čelem
C) kmitání pravou paží nahoru a dolů do strany

34. Dopravní vedení s rozdělovačem při družstvu 1+5 provádějí
A) č.3 a 2
B) č.3 a 1
C) č.3 a 2 a 1

35. Útočné vedení první proud provádí v družstvu 1+5
A) č.3 a 4
B) č.2 a 3
C) č.1 a 2

36. Útočné vedení druhý proud provádí v družstvu 1+5
A) č.1 a 3
B) č.3 a 4
C) č.3 a 2

37. Pro jednoduché vedení od hydrantu se vyzbrojí v družstvu 1+5 č.1
A) hydr.nástavcem + 2x hadice "B"
B) 2x hadice "C" + proudnice
C) klíčem na hydrant + 2x hadice "C"

38. Pro jednoduché vedení od hydrantu se vyzbrojí v družstvu 1+5 č.4
A) hydr. nástavcem + 1x hadice "C"
B) hydr. klíčem + 2x hadice "C"
C) hydr. nástavcem + hydr. klíč

39. Je-li jednoduché vedení tvořeno hadicemi "B", zůstává pořadí čísel při rozvinování hadic
zachováno, v útočném postavení stojí čísla
A) č.1 až 3
B) č.2 až 4
C) č.1 až 2

40. Útočný vysokotlaký proud provádí čísla
A) strojník + č.3 a 4
B) strojník + č.2 a 3
C) strojník + č.1 a 2

41. Čtyřdílný nastavovací žebřík sestavují čísla
A) strojník + č.1 až 3
B) strojník + č.1 až 4
C) č.1 + č.2 až 4

42. Přívodní vedení u družstva 1+3 vytváří
A) č.1 + strojník
B) velitel + strojník
C) č.2 + strojník

43. Dopravní vedení s rozdělovačem v družstvu 1+3 vytváří
A) č.2
B) první hadici od stroje č.1, další č.2
C) první hadici od stroje strojník, další č.2

44. Útočné vedení v družstvu 1+3 vytváří
A) č.2
B) č.1
C) č.1 + 2

45. Pro jednoduché vedení "C" od hydrantu se vyzbrojí strojník
A) hadicí "C", hydr. nástavcem, hydr. klíčem
B) 2x hadicí "C" + proudnicí
C) 2x hadicí "C"

46. Pro vytvoření útočného postavení se třemi proudy jsou zapotřebí minimálně
A) dvě družstva 1+3 a družstvo 1+5
B) dvě družstva 1+5
C) družstvo 1+5 a družstvo 1+3

47. Pro vytvoření proudu s pěnou od přenosného přiměšovače se pěnotvornou proudnicí
kanystrem s pěnidlem, přiměšovačem, savičkou a hadicemi vyzbrojí
A) č.1 až 3
B) č.1 + 2
C) č.2 + 3

48. Spojení s velitelem, členy průzkumu a základnou udržuje
A) č.3
B) č.4
C) strojník

49. Útočný vysokotlaký proud v družstvu 1+3 provádí
A) strojník + č.1
B) strojník + č.2
C) č.2 + č.1

50. První proud s použitím izolačních dýchacích přístrojů provádějí v družstvu 1+5
A) strojník + č.1,2,3
B) č.1 + č.2
C) strojník + č.2,3,4

Ú S T N Í Č Á S T
ODZNAKU ODBORNOSTI HASIČ I. - III. stupně
TECHNICKÝ VÝCVIK
OBLAST "C"

TÉMA I. Bojové rozvinutí - obecné zásady
TÉMA II.....Výcvik družstva 1 + 5
TÉMA III Výcvik družstva 1 + 3
TÉMA IV Přenášení technických prostředků
TÉMA V. Metodika výcviku

Testová část
odznaku Hasič I - III stupně
speciální zásahy (oblast d)

1. Při zjištění přítomnosti nebezpečných nebo jedovatých látek na místě zásahu je
VZ mimo jiné povinen:
A) opustit s jednotkou ohrožený prostor,vyvézt požární techniku, zhasnout reflektory a vypnout motory
B) okamžitě o tomto uvědomit všechny hasiče a osoby u zásahu, použít dostupnou dýchací techniku a ochranné
oděvy,spojit se s odborníky a zjistit charakter nebezpečné látky,učinit nezbytná bezpečnostní opatření
C) okamžitě o tomto uvědomit pracovníka odboru životního prostředí místně příslušného okresního
úřadu,obklíčit ohrožený prostor mlhovými proudy, svolat velitele zasahujících jednotek a odeslat je na
lékařské vyšetření, zajistit nepromokavé oděvy a hasiče na vystřídání

2. Je-li v prostoru zásahu méně než 17% kyslíku ve vzduchu použijeme pro ochranu hasičů:
A) ochrannou masku CM 4
B) masku s filtrem na CO
C) dýchací přístroj

3. Při požáru briket ve sklepě může dojít k výbuchu protože :
A) ve sklepě uniká plyn z potrubí
B) zplodiny hoření obsahují CO,který při koncentraci 12,5-74%(objemových) a teplotě 610oC vybuchuje
C) jsou otevřena všechna okna a dveře a je dostatečný přístup vzduchu

4. Při povodních a zátopách jsou v první řadě používány jednotky :
A) záchranných výcvikových základen Armády ČR
B) požární ochrany
C) pohotovostní jednotky policie

5. Na odstranění produktů při ropných haváriích mimo jiné používáme i :
A) rozprášených vodních proudů
B) Vapex,Ropex
C) hasící prášky

6. V mezinárodní přepravě nebezpečných látek po silnicích (ADR) se používají
k označení vozidel oranžové tabulky, na kterých jsou ve zlomku uvedena čísla, která znamenají :
A) horní číslo zlomku-kód nebezpečnosti látky (Kemler kód dolní číslo zlomku-identifikační číslo látky (UN
kód udává o jakou látku se jedná)
B) horní číslo-výrobní číslo látky,dolní číslo-datum vyskladnění
C) horní číslo-množství přepravované látky,dolní číslo-povolené množství látky v cisterně

7. Je-li při přepravě nebezpečných látek na oranžové tabulce před horním číslem písmeno "X" znamená to,že se :
A) při zásahu se nesmí v žádném případě použít voda
B) zásah se provádí vodními proudy
C) zásahu se musí zúčastnit větší počet jednotek

8. Pokud se VZ nepřesvědčil, zda nenastanou komplikace s přítomností nebezpečné látky
při zásahu a ohrozil by tak zdraví a životy členů jednotky :
A) neměl by zasahovat
B) musí zasáhnout v každém případě
C) provede zásah z velké vzdálenosti

9. Železniční vozy (v mezinárodní dohodě RID) přepravující nebezpečné látky jsou oranžovými tabulemi
označeny :
A) vpředu a vzadu (na předním a zadním čele vozu)
B) na obou podélných stranách vozu
C) na místě vyhrazeném pro nálepky ČD
10. V nebezpečné zóně je :
A) jíst,pít,kouřit,vykonávat tělesnou potřebu apod. zakázáno
B) jíst,pít,kouřit,vykonávat tělesnou potřebu apod. dovoleno
C) jíst,pít,kouřit,vykonávat tělesnou potřebu apod. lze vykonávat jen za pevnými překážkami

11. Dekontaminaci osob po zásahu na nebezpečnou látku obvykle provádíme:
A) spálením
B) pokud možno dvoustupňovou metodou-suchým a mokrým způsobem
C) výhradně mokrým způsobem

12. V nebezpečné zóně musí být nasazení hasičů vybavených dýchacími přístroji a ochrannými oděvy
organizované a doba jejich nasazení musí být sledována.
Za dodržování těchto zásad je zodpovědný:
A) náčelník štábu likvidace havárie
B) velitel zásahu
C) pracovník protiplynové služby

13. Maximální doba pobytu hasiče v nebezpečné zóně je :
A) v závislosti na typu dýchacího přístroje a odolnosti obleku
B) 30 minut při použití protichemického oděvu
C) 40 minut při použití ochranného oděvu Auer

14. Ke kontaminaci osob většinou dochází vlivem působení nebezpečných par,plynu nebo prachu ve vzduchu,
potřísněním nebezpečnou látkou během průzkumu, chůzí a jízdou v kapalinách, prášcích nebo v
kontaminované půdě a vegetaci, používáním kontaminovaných nástrojů a zařízení, styku pokožky s osobním
ochranným zařízením nebo oděvem a přepravou kontaminovaných osob při jejich záchraně apod.
Uvedené kontaminaci zabráníme tím, že :
A) použijeme všech dostupných ochranných prostředků tj. dýchacích přístrojů, protichemických oděvů,
budeme dbát všech bezpečnostních opatření a pokynů VZ a provedeme dekontaminaci všech osob, techniky,
nářadí apod.
B) použijeme hlavně masek s filtry na jednotlivé druhy látek, pracovní oděvy zapneme,
nohavice vsuneme do obuvi, k překrytí použijeme nepropustné celty nebo pláštěnky civilní obrany
C) použijeme masek s filtry na jednotlivé látky, gumové rukavice a holinky

15. Ke kontaminaci osob nebezpečnými látkami dochází těmito způsoby :
A) dýchacími cestami, zažívacím traktem, povrchem těla
B) povrchem těla, sluchovými cestami a slunečním zářením
C) slunečním zářením a ionizací paprsky "alfa"

16. Oranžové tabulky, kterými jsou označena vozidla přepravující nebezpečné látky (ADR) mají rozměry :
A) 400x400mm
B) 600x400mm
C) 400x300mm

17. Vzduchový dýchací přístroj Saturn S 51 má :
A) plnící tlak vzduchu 15 MPa a vodní obsah lahve 5 litrů
B) plnící tlak vzduchu 30 MPa a vodní obsah lahve 7 litrů
C) plnící tlak vzduchu 20 MPa a vodní obsah lahve 5 litrů

18. Chemickotechnická služba v PO se řídí :
A) směrnicí
B) řádem chemickotechnické služby, vydaným interím předpisem HZS ČR
C) nařízením vlády

19. Vstupovat do nedýchatelného prostředí s nasazeným dýchacím přístrojem smí hasič jen :
A) na rozkaz velitele zásahu
B) na rozkaz velitele své jednotky po provedení kontroly přístroje
C) na rozkaz velitele jednotky HZS ČR

20. Při zásahu s dýchací technikou musí hasiči pracovat :
A) v tříčlenných skupinách tak aby na sebe viděli
B) v dvoučlenných skupinách aby se vzájemně slyšeli
C) v tříčlenných minimálně dvoučlenných skupinách a musí mít spojení
mezi sebou a s nástupním prostorem

21. K používání dýchací techniky mohou být určení jen hasiči, kteří prošli lékařskou prohlídkou a byli uznáni
zdravotně způsobilí. Dalším lékařským prohlídkám se musí hasiči podrobit alespoň :
A) jednou za rok
B) jednou za dva roky
C) jen po vážné nemoci nebo dovršení věku 50 let

22. Neabsolvoval-li nositel dýchací techniky lékařskou prohlídku:
A) může používat dýchací přístroj při výcviku
B) nesmí používat dýchací přístroj
C) může použít dýchací přístroj u zásahu pod dozorem velitele jednotky

23. Při povodních a záplavách je oprávněn povolat jednotky PO:
A) velitel zásahu, starosta obce, či hejtman prostřednictvím územně příslušného operačního a informačního
střediska HZS kraje
B) starosta místně příslušného SDH
C) velitel jednotky HZS ČR podle schváleného povodňového plánu

24. Za provádění protipovodňových opatření jsou odpovědny :
A) místně příslušné jednotky PO obce
B) Hasičský záchranný sbor ČR
C) místně příslušné obecní a městské úřady, krajské orgány,vlastníci,
uživatelé vodních děl a správci toků

25. Prvořadým úkolem hasičů u zásahu na uniklé ropné látky na komunikacích je :
A) zabránit roztékání látky a jejímu průniku do kanalizace za použití všech dostupných prostředků
B) odstranit do nezbytné hloubky všechny materiály nasáklé ropnou látkou
C) zlikvidovat uniklé ropné látky spálením

26. Prvořadým úkolem hasičů u zásahu na uniklé ropné látky na vodních hladinách je :
A) povolat jednotky druhosledové jednotky
B) vybudovat norné stěny za účelem zabránění postupu ropné látky po hladině
a za použití sorbentu látku na hladině likvidovat
C) pouze provést zasypání látky sorbentem

27. K odčerpání ropných látek z hladiny používáme :
A) požárních čerpadel
B) specielních čerpadel na ropné látky
C) vodotěsných čerpadel

28. Radioaktivitu není možno zničit, proto je nutno po zásahu v tako

http://www.edpp.cz/dpp/lipova

23. 5. Vladimír

Zítra: Jana

Aktuality

Návštěvnost stránek

247742